Porod císařským řezem má poměrně dlouhou historii. Znali jej již ve starém Egyptě a u nás byl poprvé úspěšně proveden dle dochovaných záznamů v roce 1337 a novorozencem nebyl nikdo menší než nevlastní bratr Karla IV., Václav.

Je nutné nezapomínat na to, že se jedná o chirurgický zákrok, při němž se dítě narodí otevřenou břišní stěnou. V současné době se tímto způsobem narodí asi 16% dětí. Na jednotlivých pracovištích se mohou procesy lišit, ale v principu je porod císařským řezem unifikovanou procedurou.

Standardně, jako u všech běžných operací, proběhne normální vyšetření a kontrola zdravotního stavu a následně celková nebo lokální anestezie.

Samotný porod je víceméně bezbolestný, s pocity mírného tlaku. Tento typ porodu obvykle trvá 45-60 minut. Provádí se buď v bdělém stavu, nebo v celkové anestezii. Žena může obvykle po probuzení začít rovnou kojit. Zotavení po císařském řezu může být delší než po klasickém vaginálním porodu.

Porod císařským řezem se provádí v několika případech:

  • při vícečetných porodech
  • v případě, že by klasický způsob porodu ohrozil matku nebo dítě, například v případě dystokie, tedy komplikací při porodu, vyplývajících z mechanických nebo funkčních příčin
  • komplikovaný porod díky nesprávné pozici dítěte
  • hypertenze či tachykardie matky nebo dítěte
  • potíže s placentou, například placenta praevia, placentární abrupce nebo placenta akreta
  • neúspěšné použití instrumentace, například kleští
  • předchozí porod císařským řezem
  • v případě příliš velkého dítěte, tedy většího než 4 kg
  • HIV infekce matky s rizikem ohrožení dítěte nebo sexuálně přenosné nemoci
  • na přání rodičky

Obecně platí, že Světová zdravotnická organizace doporučuje sekci pouze na základě lékařských doporučení a v případech nezbytných pro záchranu života matku a dítěte. Rozhodně by neměl být proveden před 39-tým týdnem těhotenství bez závažného zdravotního důvodu.

Zvýšená rizika zahrnují potenciální problémy s dýcháním dítěte.

Zájem o porody císařským řezem vzrůstá. Pravdou je, že tento způsob porodu vede k menšímu počtu dětí, které se narodily mrtvé nebo s vážně poškozeným zdravím.

Nicméně je třeba vzít v potaz, že na rozdíl od klasického vaginálního porodu jde v případě sekce o standardní břišní operaci, která s sebou pochopitelně přináší i určitá rizika:

  • úmrtnost matek je několikrát (udává se 3-6krát) vyšší než u vaginálního porodu
  • pooperační adheze neboli srůsty, které mohou vést až k neplodnosti nebo k narušení normální průchodnosti střev
  • nezbytnost anestezie
  • velká ztráta krve, která může vyžadovat transfuzi
  • předpokládané potíže s dalšími těhotenstvími, platí zde pravidlo tři a dost
  • zvýšení rizika hysterektomie
  • vyšší pravděpodobnost postnatální deprese nebo psychického traumatu

Porody císařským řezem lze klasifikovat různými způsoby, a to z hlediska naléhavosti postupu či charakteristiky matky.

Podle naléhavosti lze rozlišit mezi volitelným či plánovaným chirurgickým zákrokem nebo záchrannou operací, tedy nouzovým řešením. Toto rozdělení napomáhá správnému výběru vhodné metody anestezie.

Vyšší riziko komplikací po porodu císařským řezem se objevuje mimo jiné také u žen s nadváhou, a to až třikrát.